Czech version English version Deutsch version













Karel Dvořák: Moje vzpomínky na 5. ZOH
17.01.2003 23:35:37
Když jsem před několika roky připravoval almanach Sto let Sportovního klubu lyžování v Novém Městě na Moravě, požádal jsem několik bývalých novoměstských závodníků o příspěvek nebo vzpomínku na aktivní lyžařská léta. Fakticky jediným, kdo mé přání obratem splnil, byl Karel Dvořák. Jeho povídání se ale nakonec do almanachu nedostalo. Od té doby stále cítím vůči Karlovi jakýsi dluh.

Pro osvěžení paměti uvedu o Karlu Dvořákovi, že patří k nejlepším novoměstským závodníkům historie. Byl mistrem republiky v běhu na 18 km v letech 1950 a 1952 a členem mistrovské novoměstské štafety v letech 1947, 1948, 1949 a 1950. Je také dvojnásobným držitelem Zlaté lyže ČSMV z let 1950 a 1952. V roce 1948 se zúčastnil ZOH ve Svatém Mořici ve Švýcarsku.

Karlova vzpomínka se netýká Zlaté lyže. Přesto věřím, že zaujme a já aspoň touto formou splatím svůj starý dluh.

Ing. Jiří Kadlec

__________________________


Sloužil jsem tehdy druhým rokem v čs. armádě a byl jsem spolu s por. V. Pavelicou z Banské Bystrice, Jar. Šírem z Liberce a Otou Skrbkem z Vysokého nad Jizerou vybrán jako reprezentant čs. armády pro závod vojenských hlídek se střelbou na zimní olympijské hry ve Svatém Mořici ve Švýcarsku. Před odjezdem jsme prodělali náročnou asi měsíční přípravu ve Špindlerově Mlýně.

Náš závod se konal až poslední den ZOH, 8. února 1948, takže jsme měli možnost sledovat většinu probíhajících olympijských soutěží a částečně se aklimatizovat v této nadmořské výšce (1800 m). Samotný závod byl nesmírně náročný jak po stránce výškových rozdílů, tak po stránce rozdílné kvality sněhu. Tehdy ještě neexistovaly žádné normy pro stavbu tratí. Švýcaři si tudíž postavili takovou trať, která vyhovovala jim samotným.

Start závodu byl u horní stanice lanové dráhy na Vrchu Corviglia ve výšce 2486 m. Ten den bylo nesmírně mírné počasí, již v 8 hodin ráno byla teplota v této výšce okolo nuly a byl nový sníh. To nevěstilo nic dobrého. Neměli jsme žádné informace o poměrech a teplotě na nejvyšším bodě trati, ani na dalších úsecích. Byl problém, čím namazat. Zde musím poznamenat, že jsme tenkrát měli pouze lyžařské vosky naší výroby zn. ENO (skare, klister, mix, medium). Seveřané již tehdy měli převratnou novinku – vosky značky SWIX. Zodpovědnost za mazání si vzal na sebe jako nejzkušenější škpt. František Zajíček. Namazali jsme tehdy vše, co jsme měli - základ skare, přes to klister, mix i medium. Nutno ještě dodat, že jsme jeli ve vojenských uniformách s opaskem a sumkami a zátěží 10 kg na jednoho člena hlídky, kromě velitele. Ten měl jen pistoli. Kromě armádní pušky jsme tak museli nést i batoh se zátěží, což znamenalo mít dvoje řemeny přes každé rameno.

Startovali jsme jako druzí za hlídkou Francie, za námi jeli Finové. Trať se tehdy neupravovala jako dnes a byla v novém sněhu jen mírně projetá. Hned od startu se jelo 6 km do kopce a musel se překonat výškový rozdíl 690 m až do horského sedla St. Julier ve výšce téměř 3000 m. Pro ilustraci do našich poměrů to znamená vystoupit nepřetržitě v jednom sledu 6 krát od silnice u hotelu SKI na Harusák (rozdíl 110 m). Asi po dvou kilometrech na mě přišla krize z nedostatku kyslíku. Pavelica mně vzal pušku a když později přišla krize i na Šíra, nesl pušku zase jemu. První část trati jsme zvládli dobře. Na první kontrole jsme byli třetí, o minutu lepší než Finové. Na vrcholu stoupání v sedle St. Julier se muselo projet úzkou průrvou mezi kolmými skalními stěnami, kde vál tak silný protivítr, že jen s vynaložením všech sil se dal tento úsek překonat. Vjížděli jsme do mlhy a začínal 10 km dlouhý sjezd. Zpočátku byl prudký jako na sjezdovce s četnými boulemi a protisvahy. Ty se jen ztěží daly rozpoznat, neboť vše splývalo v neurčitou bílou plochu, a to i přesto, že jsme si nasadili růžové sjezdařské brýle. Jel jsem jako první a vyhledával jsem nejsjízdnější cestu. Postupně byla trať mírnější a rovinatější. Tam nás předjeli Finové a já jsem poznal, že je zle. Nejely nám lyže. Zatímco my jsme píchali holemi jako diví, Finové kolem nás přefrčeli na bobku a už jsme je neviděli.

Po dlouhém sjezdu jsme klesli o 1200 m níže na střelnici, kde svítilo slunce a sníh byl již rozbředlý. Střílelo se na tři gumové balónky na vzdálenost 150 m. Střílel jsem první, po mně Šír. Oba jsme měli bezchybnou střelbu a sklidili jsme potlesk přihlížejících diváků. Bylo to pro mne něco nového, co jsem ještě nezažil. Skrbek měl v lese před střelnicí těžký pád, přijel opožděně, byl otřesen a měl pušku obalenou ve sněhu. Nedokázal se koncentrovat a třebaže byl z nás nejlepším střelcem, ani jednou netrefil. I přesto jsme ve střelbě byli lepší než Švýcaři, Italové a Švédové. Za každý zásah se dávala 1 minuta bonifikace.

Zbývajících 10 km do cíle bylo pro nás utrpením. Trať vedla po okraji jezera, chvíli ve stínu lesem, chvíli po slunci. Sníh se střídal: mýdlo, voda, vata. Namrzali jsme i klouzali. Asi 5 km před cílem při stoupání na vrchol Surlej jsme v důsledku vyčerpání ztratili disciplínu, sundali lyže a nožem vše seškrábali. Ale ani potom nám to nešlo, ztratili jsme zde mnoho času.

Vyhráli samozřejmě domácí Švýcaři, Finové byli druzí, Švédové třetí, Italové čtvrtí, Francouzi pátí a my dojeli na šestém místě. Když dnes s odstupem tolika let hodnotím náš tehdejší výkon, věřím, že jsme za předpokladu stejného materiálního vybavení jako naši přemožitelé možná měli i na to bojovat o medaili.

V současné době je situace po stránce technického zabezpečení a vybavení všech soupeřů bez podstatných rozdílů a proto jsou výkony závodníků lépe srovnatelné.
Autor: Karel Dvořák Přečteno: 8123x  
Zobrazeno za 0.236 vteřin.


Sobota: 18. ledna 2003
9:30 Start závodu žen na 10 km F
11:30 Start závodu mužů na 15 km F

Neděle: 19. ledna 2003
10:00 Start závodu štafet žen 4x5 km C/F
11:30 Start závodu mužů na 4x10 km C/F
Detailní program všech akcí ZDE
Chyba SQLChyba SQLChyba SQLChyba SQLChyba SQLChyba SQLChyba SQL
Aktuální: 0.0 °C
Průměr: 0,0 °C
Maximum: 0,0 °C naměřené v
Minimum: 0,0 °C naměřené v
Další informace o počasí...
Tip: Nahlédněte do historie Nového Města na Moravě prostřednitvím exkluzivní kolekce obsahující více než 2500 historických fotografií. Každý den vám přinášíme jinou fotografii, nenechte si ujít žádnou :-))



Osobní stránka Lukáše Bauera Osobní stránka Martina Koukala Osobní stránka Kateřiny Neumannové Osobní stránka Francouzského závodníka Vincenta Vittóoze Osobní stránka Estonské závodnice Kristiny Šmigunové Osobní stránka Norské závodnice Bente Skariové Osobní stránka Švédského závodníka Mathiase Frederikssona Osobní stránka Norského závodníka Tora Arne Hetlanda Osobní stránka Norského závodníka Frode Estila Osobní stránka závodníka Axela Teichmanna Osobní stránka závodníka Rene Sommerfeldt